Vodácké zajímavosti:
Článek, který o námi organizovaném Maratonu napsala Alka:
Maraton převážně na vodě
Nejen v létě je možné užít si na vodě spoustu zábavy. Zajímavou příležitostí, jak si prověřit, jestli jste ještě nezapomněli pádlovat je Sázavský Samba Maraton pořádaný dnes již tradičně na konci září. Jede se úsek z Chocerad do Pikovic pod Medníkem, který se běžně sjíždí dva dny. Zdrcnutý na jeden den dá zabrat i zkušeným vodákům. Pro rozptýlení během cesty je uprostřed pro závodníky připraven krátký výběh na zříceninu u Zbořeného Kostelce.
I já jsem se nechala na každý z dosavadních dvou ročníků nalákat. Pokaždé jsem si říkala, že vlastně o nic nejde a že snad upádlovat 42 km pro mě nebude tak těžké. Když mě někdy přepadala nejistota, tak jsem se uklidňovala, že stále to není oněch 74 respektive přes 112 km, které před časem upádlovali moji kamarádi taky na Sázavě, takže to nemůže být tak zlé. S touto představou jsem se tedy před dvěma lety postavila na start.
Poté, co se můj přítel rozhodl soupeřit v prestižní mužské kategorii, jsem se já na oplátku rozhodla utkat se soupeřkami v ještě prestižnější ženské kategorii. Po krátkém shánění jsem našla i báječnou spolujezdkyni, a tak jsme se mohly ono studené skoro podzimní ráno postavit na start.
Mlha se ještě povalovala po Sázavě a já jsem odhadovala naše šance. Nevím, jak se to stalo, ale naše prestižní ženská skupina se sestávala pouze z pěti lodí. Takže šance na stupínky vítězů nečekaně vzrostly. Bylo před námi ale pořád oněch nepředstavitelných 42 km pádlování a tak by bylo předčasné slavit. 3, 2, 1, start byl odpočítán...Po pár prvních kilometrech jsem s mojí spolujezdkyní zjistily pár poměrně důležitých detailů. Za prvé jsme obě zvyklé pádlovat na tu samou stranu, což se dá při normálním tempu v pohodě zvládnout, nicméně, když se zběsile snažíte - vyhecováni konkurencí - zabírat co to dá, tak to po krátké chvíli způsobuje přece jenom potíže. Dále jsme si zakrátko uvědomily, že jsme si při ranní rozespalosti vybraly příliš krátká pádla a často jsme se přistihly jak nám při záběru půlka čouhá z vody. No a nakonec jsme zjistily, že 42 km je docela dlouhá štreka.
Přesto se nám to podařilo upádlovat a to nejsme ani jedna nějak moc zkušené a trénované vodačky. Dokonce jsme po menším zápasu obsadily druhé místo. Po dojetí do cíle jsem sice chvilenku pochybovala o tom, jestli to opravdu chci zažít ještě jednou, ale rok se sešel s rokem a já jsem se i podruhé postavila na start a znovu jsem nelitovala. Ten pocit vítězství nad sebou samým, který se ve člověku v cíli rozlije, je totiž jako droga a opravdu stojí za to si ho ozkoušet.
No a komu by se i přes moje chválení maratonu nechtělo do 42 km, ten může vyzkoušet i jiné vodácké akce, jako jsou splouvání Mastníku anebo skautům dobře známé 3 jezy (28. září).
Kdo jsou organizátoři Maratonu?
Anička a Honza majitelé Půjčovny lodí Samba jsou dva dobrodruzi a vášniví cestovatelé, není kontinentu, na který by alespoň jeden z nich nevkročil, ale především jsou to pořádní vodáci, kteří se spolu tak dlouho plavili, až si z toho udělali i povolání. Mimo Půjčovnu lodí Samba na řekách Sázava a Otava ještě vedou vodáckou cestovku Povoda, která vyváží vodychtivé cestovatele na české i zahraniční řeky. Léto však tráví hlavně pracovně na základně jejich půjčovny v Českém Šternberku, odkud to celé řídí, takže si stále stěžují, že se už na tu vodu tolik nedostanou. Zato s jejich kanoemi Samba se toho dá sjet opravdu spoustu, ozkoušené mám již i takové kousky jako sjíždění jezů v několika propojených kánoích – tzv „soulodi” - anebo se zapálenou vodní dýmkou (skutečně se nepřevrhla). S Povodou na výletě v Chorvatsku jsem si zase ozkoušela seskoky vodopádů v kanoi anebo řádná cvaknutí do průzračně čisté vody v překrásných kaňonech.
Alka
